~ TEORIE ~

 

Long Silent Day - intimní denník
   - básně, hudba o prožitcích, o tom jak věci vnímám
   - plná, komplexní výpověď – prožitky i u poslouchajících
   - > celé to bylo o nějaké propojenosti vnitřku, psychiky, ducha, nějaké hluboké roviny, roviny směřování, zásadních prožitků, orientace, víry s hudbou
 

 
Objevila se otázka:
Co je první? Ovlivnění hudby vnitřkem? Nebo hudbou lze ovlivňovat významně, dlouhodobě vnitřek? (Vejce nebo kuře?)

 

( léto 07, změna bubeníka, zároveň změna stylu, změna názvu (později) – Toro, větší konkrétnost, přesnost, „kontrola" hudby a zároveň jiný, „konkrétnější", sebejistý životní pocit  - náhoda? vliv? )

 

Pokud hudba má moc zobrazovat, ukazovat, zároveň ovlivňovat zásadně lidskou psychiku, její hluboké roviny – jsou tu velké poznávací možnosti. Hudba totiž může nějak vypovídat i o oblastech nesdělitelných jazykem, nepřístupných racionalitě.
 
Vnímáme poznávání, snahu o pravdu, jako něco pozitivního, něco co představuje hodnotu a chceme taky díky hudbě nějak za ní jít. Objevováním nových věcí, prostorů, nálad, ploch, postupů v hudbě, lze objevovat nové kosmy jak v sobě, tak taky snad i v nějaké obecnější rovině.
 

Nechceme k tomu přistupovat akademicky, popisy, nějakou suchou analýzou, spíše praxi, hraním, experimentováním, prožíváním hudby a také tak, bychom chtěli hudbu, poznání předat.
 

Sledujeme v hudbě moment inspirace, vylézání nápadu, hudby z nevědomí, a také moment, kdy je inspirace pomoci vůle hozena do určité formy, a pokaždé se v tomto procesu, něco z toho, co je v představách geniální, ztrácí.
 

Jak jsem již psal, změna stylu, bubeníka, názvu způsobila větší konkrétnost, kontrolu hudby – z toho plyne síla do konkrétního, vůli ovlivněného experimentování ( oproti lítání v improvizaci, noisu, neurčité psychedelii – jednalo se spíše o fázi chytání všemožné inspirace, nekonečna v hudbě ).
 

Určitým východiskem z problému ztráty kvality inspirace v procesu jejího formování je improvizace (do značné míry Long Silent Day), nyní v Enten og Eller problém překonáváme, hned přímým ovlivňováním hudby vůli.
 

(Jelikož je hudba plna všeho druhu klišé, opakujících se prvků, možná naším přístupem vytváříme jen určitý „slovník", různé prostředky, které pak umožní inspiraci lépe zachytit, zformovat do nějakého celku. Snad půjde i o něco víc.)